na Blog.cz

Jo, přesně tak, je konec. Tenhle blog už stejně nemá žádnou cenu, nic sem nepřibývá.

S konečnou platností se přesouvám na Konohu - jsem tam jako Aki no sakka (občas k tomu přidám něco dalšího, třeba kanji, ale základ je pořád stejný). Najdete tam všechny moje série a jednorázovky, vytvořila jsem si dokonce vlastní FF Seznam (najdete tady), který mi dal dost zabrat - všechno to natagovat, vytvořit "upoutávky" - prostě tam je teď moje hlavní konožské sídlo, je aktualizované maximálně den po vydání nové FF, takže to, co tam najdete, je vždy to nejnovější.

(Jedinou vyjímkou, kterou mi na Konoze kdoví proč nevydali, je Deník, přítel Evendžra.)

Tím se dostávám k dalšímu bodu - mému druhému blogu. Najdetete ho zde a dalo by se říct, že je tam tak trochu moje druhá identita - tam jsem pro změnu jako Zebra (tenhle blog a icq jsou jediná místa, kde tuhle přezdívku používám, všude jinde jsem jako Aki no sakka). Rozhodla jsem se, že série budu dávat jen na Konohu (stejnak stíhám max. jeden díl týdně, občas ani to ne, takže mi to vyhovuje), ale jednorázovky, o kterých si myslím, že se celkem povedly, tam začnu zveřejňovat.

Takže jo, tenhle blog tak do dvou týdnů smažu, aby si to přečetli ti, kteří sem ještě (možná) chodí. Moc všem děkuju za komentáře a sejdeme se buď na Konoze, nebo na zebrovinách.

Arigatou gozaimashita

Aki/Zebra

EDIT: Tak ne. Nakonec bude... kvůli jisté věci... všechno jinak. Protože jistý blog mě nakopnul k tomu, že to chci mít podle svého. Takže vznikne nový blog, s jiným názvem a jiným systémem. Tady už je všechno moc zmatené, už se v tom skoro vůbec neorientuju. Až budu alespoň trochu hotová s přípravou, dám sem odkaz. Takže... zatím.

Tak jo. Minulost se nám protáhne ještě do dalšího dílu, no. Enjoy

----------------------------------------------------------------

Tak jo, druhá část vzpomínek. Moc se to neposunulo xD

Příště bude třetí a poslední vzpomínková část (jo, to bude zlom xD) a pak se zase přesuneme do přítomnosti ^^

Teď chci vysvětlit pár věcí:
Zaprvé, omlouvám se za to, že vám může pár věcí přijít nelogických. Z rozhovoru Toshira a Noriko v předminulém díle totiž vyplývá, že se znají jen chvíli. Což je v podstatě pravda. Je tu ale jedno velké ale, oni se totiž už jednou setkali (viz. dnešní díl). Tahle skoro-nelogičnost je způsobená tím, že ten den byli oba pěkně namol, takže se jim dost věcí vykouřilo z hlavy; než se znovu setkali, tak uplynulo dost času; Noriko a Toshiro spolu skoro nikdy pořádně nemluvili a já jsem předtím neměla pořádně promyšlený děj dopředu a spoustu věcí mělo být jinak. Takže to, prosím, omluvte

Zadruhé:
Nashi je japonský druh hrušky a ume je japonská švestka.

--------------------------------------------------------------------------------------------------->

Gomene, přidávám po dlouhé době. Chtěla jsem něco překopčit ze svého účtu z Konohy, protože teď jsem se dlouho soustředila jen na ni, ale nejede. Evendžr je oficiálně dopsaný, Leiko je někde v půlce, v hlavě mi vězí nápady na další FFky. Zatím přidávám tohle, což mě napadlo včera při téhle naprosto úžasné písničce (kdo by řek', že yaoistka jako já propadne páru UlquiHime? No, ať už se Tite Kubovi Bleach nedaří jak chce, postavy se mu rozhodně povedly. GrimmUlqui forever xD)

Tak jo, Cherchez la femme, neboli Za vším hledej ženu. Mám (z nějakého neidentifikovatelného důvodu) pocit, že je to celkem trefný název ^^ A že takových "osudových" žen je v Narutu další hromada, mi nikdo nemusí připomínat.

btw, potřebuju váš osobní názor, ale nezměnil se mi zase styl psaní? xD

Tak jo, konec vykecávek.

--------------------------------------------------------------------------------------------------->

Smutně se podívala na svou vesnici. Na lidi v ní.
Nikoho neznala a nikdo neznal ji. Byla cizinec a odsouzenec.
Ptát se, kdo jí připravil takový osud, by byla jen ztráta času. Někdo to prostě udělal. A ona sama... mohla to přičítat tomu, že prostě byla první, kdo se našel. Takže za to může pouhá náhoda.
Náhoda může za to, že celý život se jí lidi straní, bojí se jí a dělají z ní to monstrum, které do ní zapečetili. A někteří se nebojí zajít ještě dál a jednoduše se ji snaží odstanit. Vymazat. Zahladit stopy po někom, kdo si podle nich ani nezaslouží žít.
Omezenci, odfrkla si. K její smůle jich ale bylo víc než dost.